World of warcraft

Zaměření na akci je evidentní a neváhal bych označit World of WarCraft za takové multiplayer Diablo III.
Začínáme!
Než se pustíme do víru dobrodružství, čeká nás hned několik velmi
důležitých voleb. V prvé řadě to je server, kde hrajeme. Chcete-li
potkat české hráče, zkuste server Thunderhorn (Normal) pro poklidné hraní, případně Shadow Moon (PvP)
i pro vzájemné zápasení mezi hráči. Následuje tvorba hrdiny, jenž nás v
herním světě reprezentuje. Nabízí se staré známé rasy a povolání, čímž
ovlivníme i příslušnost k jedné z nesvářených stran (Horda či Aliance),
ale i styl hry. Sluší se dodat, že pokud váš kamarád hraje za Alianci a
vy za Hordu, logicky si ve hře spolu nezahrajete a ani nepokecáte.
Vyplatí se proto nejprve zjistit, za kterou ze stran hrají vaši přátelé
a známí. Osobně jsem si sice dávno vybral elfa lovce, ovšem když jsem
pak zjistil, že všichni známí bojují za hordu, stal jsem se orkem
lovcem. Mimo toho se každá z ras pyšní vlastními bonusy! Ohledně
povolání záleží samozřejmě na upřednostňovaném stylu hry. Kdo inklinuje
k akci, zvolí si zřejmě postavu válečníka, naopak ti, kteří rádi putují
v družině a ostatním pomáhají, zastanou povolání kněze. Druid se zase
umí proměňovat v šelmy, lovec si dokáže ochočit zvířátko pomáhající mu
v boji.
Tvorba hrdiny probíhá rychle, dokonce lze použít i generátor, ovšem
předpokládám, že většina hráčů si s vizáží trochu pohraje. Kromě barvy
a pohlaví jde zejména o sestřih, rozhodně se nekonají takové orgie,
jako třeba v The Sims 2. Ostatně bylo by to zbytečné,
protože zatímco na začátku jsme odění téměř jen v rouše Adamově, s
přibývajícím vybavením se mění i náš vzhled - a to celkem do detailů.
Například sekerka do jedné ruky se nám pohupuje u pasu, obouruč nosíme
na zádech.
Když už jsme spokojeni s vlastním výběrem, ocitáme se
přímo ve hře, respektive v základním táboře. Tady nás naučí veškerým
základům a herním principům a strávíme zde prvních pět úrovní. Ohledně
ovládání odvedli v Blizzardu velmi dobrou práci - veškeré rozhraní se
omezuje na myš a spodní lištu ikonek. V levé části si volitelně
umísťujeme dovednosti a kouzla, jimiž lze po řádkách rolovat, v
prostřední zůstávají rozloženy ikonky pro přehled o našem hrdinovi,
dovednosti, guildu a podobně, zatímco pravá strana patří inventářům.
Autoři totiž chytře zatratili jeden velký inventář, ale rozdělili jej
na více menších úložišť. To se hodí v okamžiku, kdy si
do jednoho váčku soustředíme lektvary a okénko si necháme stále
otevřené - to totiž nepřekáží, zatímco pochodovat s jedním velkým
otevřeným inventářem by nebylo příliš ideální.
Rozkoukáváme se
Než se rozkoukáme, rozhodně není vhodné hned vyrazit prozkoumávat okolí
plné těch nejzákladnějších nepřátel, které nám ale mohou způsobit
nemalé potíže. V osadě jste v bezpečí, obecně pak platí, že lokální
obrana ráda zodpoví základní otázky typu "kde najdu...". Postavy, nad
nimiž se vznáší žlutý vykřičník, pro nás mají nějaký úkol - stačí s
nimi promluvit, přijmout jej a už se nám píše do "seznamu úkolů". Pokud
máme daný úkol splněný, nad postavou vidíme žlutý otazník, což značí,
že si můžeme vyzvednout kýženou odměnu. Vedle těchto postav v každé z
osad nechybí místní obchodník (ve městě jich je nespočet), případně
trenéři určení pro dané povolání.
Lovec vládne luku a to takovým způsobem, že vybraná oběť se ani nestačí přiblížit - dříve totiž padne mrtvá k zemi.
Prvotní
úkoly se nesou v jednoduchých intencích, stačí například probudit pět
spících dělníků, kteří se takto vyhýbají práci na stepi, či zabít daný
počet určených nepřátel. Střemhlav se tak ocitáme v prvních bitvách.
Osobně hraji za lovce, čili veškeré další popisované zkušenosti se
týkají právě tohoto povolání. Lovce nelze označit za bojovníka na
blízko, ačkoliv se dokáže celkem slušně ohánět i sekerou. Bohužel
nemožnost "ověsit" jej těžkou výzbrojí ho činí více zranitelným. Lovec
totiž vládne luku a to takovým způsobem, že vybraná oběť se ani nestačí
přiblížit - dříve totiž padne mrtvá k zemi.
Bitvy
Souboje probíhají jednoduchým, ale zábavným způsobem. Myší označíme cíl
a poté již "jen" klikáme na ikonky - tedy údery, dovednosti, typy
střel, kouzla... Na internetu již pro každé povolání existují výpisy
těch nejvíce účinných komb, ovšem stále mějme na paměti, že pokud selže
třeba jen jedno z kouzel, může se zhroutit celý postup a my ještě
budeme rádi za to, že jsme vyvázli živí.
Ostatně
některé úkoly vyžadují díky svojí obtížnosti spojení více dobrodruhů -
jednoduchým pozváním do skupiny tak vznikají dočasné týmy. Mezi ně se
rovnoměrně dělí zkušenosti, nalezené peníze, o vzácné předměty se potom
losuje. Případně je určen jeden člen na sbírání předmětů, jenž je pak
distribuuje dále.
Ostatně je daleko napínavější čelit bandě nepřátel s několika méně
zkušenými hráči, kteří si navzájem pomáhají, než si daný quest vyřešit
na vyšší úrovni sám. Na tomto místě vyniká i přítomnost guild, ostatně
sám jsem členem českého společenství Chrocht. Hráči na vyšší úrovni vám
obvykle rádi pomohou či pošlou nějaký předmět, jenž je pro ně prakticky
bezcenný, zatímco pro vás je doslova požehnáním. Než jsme srovnali
svoje úrovně, tak díky patří i Muslimu za podporu, ostatně spolu jsme
splnili hned několik questů :).
Pošta a rozvoj postavy
Když už padla řeč o posílání předmětů, zmiňme další vychytávku: poštu.
V každé osadě (či městě) se před hospodou nachází poštovní schránka,
která neslouží jen pro posílání dopisů, ale i předmětů mezi hráči.
Pokud tak hráč A chce poslat hráči B nějaký zajímavý předmět, nemusejí
se vůbec setkávat - stačí, když hráč A pošle za drobný obnos balíček
poštou a hráč B si jej může zhruba za půl hodiny vyzvednout. Poštou
chodí i peníze či neprodané předměty z aukce. Na ní lze sehnat opravdu
zajímavé věcičky, případně zbohatnout prodejem nedostatkového zboží.
Hráči na vyšší úrovni vám obvykle rádi pomohou či pošlou nějaký předmět, jenž je pro ně prakticky bezcenný, zatímco pro vás je doslova požehnáním.
Vraťme se ale ještě k rozvoji postavy. Po výcviku v základním táboře
zjistíme, že zvyšováním základních atributů - jako síla či inteligence
- zdokonalování našeho hrdiny zdaleka nekončí. O něco později si totiž
volíme primární a sekundární dovednost a to nezávisle na povolání a
rase. Někdo se pustí do vaření, jiný hledá minerály, osobně jsem se dal
na bylinkářství a alchymii. V praxi tak pobíhám jako blázen po stepi a
sbírám bylinky, abych si z nich připravoval různé lektvary, přičemž ty
pokročilé lze výhodně prodat na aukci. Druhá věc se týká takzvaných
talentů přístupných po desáté zkušenostní úrovni. Udělejme si malou
rekapitulaci, abychom v tom neměli zmatek. Dovednosti nás učí trenér za
určitý obnos peněz a splňujeme-li minimální úroveň. Talenty jsou dány,
obvykle prohlubují účinek některé z dovedností a po bodu je přidělujeme
vždy po dosažení další úrovně. Talenty se celkem větví - ve výsledku
potom můžeme říci, s přihlédnutím i k dalším okolnostem, že dva lovci
na stejné úrovni se mohou docela lišit.
Lovcova specialita - ochočené zvíře
Mezi specialitu lovce patří ochočování zvířat. To probíhá v několika
fázích, poněvadž na jednu stranu sice máme ochočeného pomocníka, pokud
se o něj ale nebudeme starat, po první potyčce nám uteče. Musíme jej
proto dobře krmit a nenechávat jej často umírat - z úrovně "vzpurný" se
časem stane "nejlepší přítel".
Některá ze zvířat umí používat i kouzla, přičemž samozřejmě stoupají po
úrovních. Osobně brázdím stepi s tygrem a nutno říci, že mě mnohokrát
zachránil před smrtí - mezi jeho schopnost totiž patří, že umí stáhnout
pozornost nepřátel na sebe. Sám se tak mohu doléčit, případně
poodstoupit a začít to do soka smažit šípy. Jak již bylo řečeno, lovec
se hodí nejlépe pro boj na dálku. Disponuje totiž nejenom znamením
lovce, ale především speciálními střelami, které způsobují třeba
zmatení (nepřítel je na chvilku mimo) či každou sekundu udělují dané
zranění. Pokud víme, že se nám nepřítele nepodaří "ustřílet", může
lovec položit past. Kombinaci sekery, pomocníka v podobě zvířátka a
účinku pasti pak těžko odolávají i tužší potvory. Ostatně pokud nás
zastihne smrt, existují dvě varianty - buď se z nejbližšího hřbitova
vydáme najít svoji mrtvolu, nebo se necháme oživit rovnou na hřbitově,
ovšem za cenu ztráty 25% durability všech předmětů + na pár minut
všechny charakteristiky sníženy na 75%.
Cestování
Pohyb po kontinentu usnadňují mnohé dopravní prostředky - ty se ale
odvíjí od finanční situace. Na začátku běháme po svých, posléze lze
mezi záchytnými body využívat leteckou dopravu. Druid zase dokáže
změnit formu v nějak rychlé zvíře, ostatní si musí našetřit hromadu
peněz třeba na vlka. I když nakonec ani ta "podoba Geparda" u lovce
není k zahození, zvyšuje totiž pohyblivost o 30%. Za zmínku stojí ale i
námořní doprava a řeknu vám, že až poprvé uvidíte u hlavního města
vzducholoď, zůstane vám otevřená pusa. Ostatně celé grafické zpracování
je velmi specifické, dýchá z něj určitá atmosféra, kterou dost často 3D
zpracování zabíjí. Kýčovité pohledy na zapadající slunce za obzor moře jsou tím posledním.
Herní úkoly jsou poměrně zajímavé a to zejména díky kontextu, tedy zasazení do příběhu. Jednou máme vymlátit místní osádku kasáren, podruhé natrhat určité bylinky, potřetí přinést hlavu velitele kentaurů, jindy někomu něco donést a podobně. Zaměření na akci je evidentní a neváhal bych World of WarCraft označit za takové multiplayer Diablo III. Fandové do WarCraftu, mezi něž se řadí i autor recenze, pak ocení celkovou propracovanost světa, jeho návaznost na předcházející události a schopnost neustále něčím překvapovat. Svět World of WarCraft totiž není sterilní. Po stepích se prohánějí stáda zvířat, v lesích najdeme stará tábořiště z válek - co více si přát?
Verdikt: Za celou dobu hry se objevila pouze jedna chybku technického rázu - hned v úvodu na ostrovech nelze sbírat bylinky. Jedná se ale jen o zrnko písku v moři, protože jako fanoušek světa WarCraft mám o hodnocení jasno. World of WarCraft splnil vše, co jsem od něj celá dlouhá léta očekával a Blizzard opět potvrdil, že když už něco vydá, stojí to za hřích. Rozhodl jsem se udělit absolutní hodnocení, protože pokud už si jej nezaslouží hra, kvůli které si vybírají lidé dovolenou, díky níž se chodí spát až při ránu a pálí vás oči od toho, jak dlouho u počítače sedíte, potom už asi žádná jiná.
Komentáře
Přehled komentářů
htel bich vedet jakej je kod na carbony
Soutěž
(Raketka.cz, 7. 6. 2011 18:49)
Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari,
originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na
http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz
carbon
(mira, 5. 7. 2011 11:50)